Proč je to nutností

Cíl očkování je kromě toho, aby se zvířata chránila, také navození účinné imunity organismu proti očkované nemoci. Po provedení základního očkování se nedá hned na první pohled posoudit, jestli byl tento úkol splněný. Existují dva způsoby, jak to zjistit. Ten první je provedení boosterové vakcinace. V podstatě je to každoroční přeočkování. Ovšem tento interval se může odlišovat a je to navíc závislé na doporučení výrobce toho kterého výrobce dané vakcíny.

Bearded kolie

Pak se může zjisti, jak na tom pejsek je s hladinou protilátek, když už je očkovaný. V tomhle případě veterinář odebere namísto další vakcinace krev a stanoví se hladina protilátek. Když je ta hladina dostatečně vysoká, pejsek se očkovat nemusí. Pokud je to naopak, očkování se provede. Podle veterinářů je tento postup pro zvíře nejlepší. Nedochází ke zbytečné a vakcinaci a zvíře je přitom chráněné, to je jistota. Praktické rozšíření má hodně proti. Je to hlavně o složitějším provedení, dostupnosti a ceně laboratorních prací.

Majitel volí jednodušší cestu, což je obvykle to, že přijde každý rok na přeočkování než absolvovat odběr krve, navíc s nejistým výsledkem, a to za o dost vyšší cenu. Nicméně tento náročnější druhý postup je vhodný v případě, že by vakcinace mohla výrazně zatížit chronicky nemocné zvíře. Toto druhé provedení je tak namístě hlavně v nezbytných případech. A řekneme si něco o reakcích. Veterináři je rozdělují na lokální a celkové.   
německý ovčák

Lokální vzniká v místě, kde se očkování aplikovalo. Obvykle to bývají přechodné otoky či záněty, to však během několika dní odezní. Někdy se však může stát, že namístě aplikace vakcíny se utvoří malý tuhý útvar, ten odezní za několik týdnů. Celkové reakce vznikají u malých plemen nebo u jistých linií psů. U těch je totiž genetická výbava, jenž je k těmto reakcím už tak nějak předurčuje. Tyto reakce už jsou o něco horší.

Vyznačují se například bolestmi v místě aplikace očkování, třesem, apatií, nechutenstvím či zvýšenou teplotou neboli horečkou. Taky se stává, že bývají kožní problémy, otoky nebo bolesti hlavy. Když se tyto stavy rozvinou, tak v tom případě už se musí navštívit veterinář. Tyto potíže se nepovažují vysoce závažné, nicméně raději s tím do ordinace. Na další očkování je však možnost vyzkoušet jinou vakcínu od jiného výrobce.

Ty se mohou lišit v tzv. pomocných látkách. Tyto pomocné látky mohou být příčinou potíží. Navíc některé očkovací látky vyvolávají nežádoucí alergické reakce v častějších případech než je tomu u jiných typů. Jedná se o vakcíny například proti leptospiróze, borelióze a dalším bakteriálním chorobám. Jak je vidět, očkování může pomoci, ale zase to konkrétní nemusí sednout každému psu.